Když se podívám zpět, kurz jsem si moc užila, v mnoha oblastech mě posunul dále. Výzvou pro mě byla už i cesta, kvůli níž a cestám ke klientkám jsem si udělala řidičský průkaz. Pomohl mi ujasnit si postavení duly, místo, kam patřím. Forma vzdělávání mi naprosto vyhovovala. Padla zmínka o tom, že v některé části kurzu může pozornost opadávat nebo naopak s naším nitrem rezonovat. Já silně vnímala jen tu rezonanci. Díky ní vím, na co se zaměřit. Díky celistvosti a barvitosti kurzu nebyl prostor pro nepozornost.

Kurz pro mě byl druhým zlomovým okamžikem v mém dulím vzdělávání. Prvním okamžikem byla chvíle rozhodnutí stát se dulou. A druhým silným okamžikem byl kurz, na kterém jsem se do tématu propadla ještě hlouběji než předtím a utvrdila se v tom, že jdu dobře. Všechny do té doby spíše teoretické informace (z knih a materiálů) se díky lektorkám zhmotnily v praktické porody a skutečné situace. Bude to znít jako klišé, ale díky kurzu mě téma definitivně pohltilo. Doposavad jsem se zajímala o spoustu různých směrů a absolvovala množství kurzů ať vzdělávacích, či kurzů osobního rozvoje, ale ani ten nejzajímavější mě nepolkl takovýmto způsobem. Byla jsem také velmi příjemně překvapená krásnou energií celého ženského kolektivu, který byl velmi kompatibilní, všichni byli přátelští a vstřícní. Myslím, že skvělou volbou pro místo kurzu bylo Brno, odkud jsme to měly všechny daleko domů, takže jsme spolu trávily i večery a tím docházelo k dalšímu posílení kolektivní sounáležitosti. Což nebylo, z pohledu kvality kurzu, až tak důležité, ale rozhodně to bylo příjemné.

Zamyslela jsem se nad sebedůvěrou a její důležitostí nejen při práci duly. Je správné nikdy více nebýt „malá poslušná holčička“ ale dělat to, co chci a jak chci. Je skvělé mít si s kým o tom promluvit a využívat psychohygienu. Práci duly je možné vykonávat po svém, s individuálním přístupem a zároveň zažívat pocit sounáležitosti. Získala jsem praktické rady nejen ohledně jednání s klienty a se zdravotnickým personálem. Uvědomila jsem si, na čem zapracovat, na co se soustředit v rámci komunikace. Trénovat asertivitu a přizpůsobení se je možné v různých situacích v běžném životě. Je dobré umět být diplomat ale zároveň si nenechat vše líbit. Umět to podat tak, aby to konkrétní člověk přijal a zároveň tak, aby to bylo i mně vlastní. Považuji za důležité, že je potřeba si s klienty sednout –se ženou i jejím partnerem. Klást na to důraz a nepodcenit na první schůzce. Cítit se komfortně a nenechat se tlačit do ničeho, co mi není příjemné. Vyjasnit si, co je má úloha a co ode mne mohou očekávat. Sepsání jasných podmínek tak, aby nikdo nebyl překvapen. Poprvé v životě jsem si užila vizualizaci. Do té doby jsem se nikdy nedokázala dostatečně odpoutat. Stačí vědět, že nevadí, když to nepůjde napoprvé a hned to jde lépe. Setkání mne naplnilo energií a radostí. Touhou vzdělávat se dále a volit další směry. Je z čeho vybírat. Příběhy ve mne probudily zvědavost. Přírodní sílu jsem se rozhodla hned letos využít a v červnu jsem se vydala na bylinky. Věřit v přírodu, věřit v sebe, věřit v ostatní, každý je svůj. 

Řekla bych, že „zásadní“, pokud bych to měla definovat jedním slovem. „Jdu do toho!“ Jak už jsem tam avizovala při tom našem závěrečném bilancování, od přihlášky do akademie a samotným kurzem uplynula docela dlouhá doba a já jsem mezitím, jako váhavý Střelec, zase přemýšlela, jestli to byl dobrý nápad a vůbec do toho chci jít a ne pokračovat zase v zajetých kolejích. Jestli to vůbec můžu dělat s malými dětmi, bez větší podpory a pochopení ostatních, že to tím pádem vlastně asi nemá smysl, že jsem přece vystudovala něco jiného atdatd… Ale ta neskutečná ženská energie na kurzu, vhledy, zkušenosti, informace, emoce, podobné naladění a smýšlení a přitom taková originalita každé jedné z nás, to mě opravdu nakoplo a bylo impulzem k tomu, že jsem si řekla, že dokážu všechno, co chci a že nejsou limity, jen v mojí hlavě a ostatní se už „nějak“ udělá. Bylo to skvělé a silné setkání a i kdybych to ve skutečnosti do praxe nepřeklopila, dalo mi to plno podnětů jiných. Ale samozřejmě doufám, že z téhle cesty, ať bude její forma jakákoliv, už nesejdu.

Musím říci, že jsem si celý kurz maximálně užila. Ve svém životě jsem nikdy předtím nezažila nic, do čeho bych byla natolik ponořená, jako právě do tématu těhotenství a porodu. Spoustu věcí jsem sice už znala, ale zároveň spoustu věcí ne. Cítila jsem se mezi svými. Bylo skvělé mít kolem sebe takový velký kruh žen s podobným naladěním, protože ve svém okolí mám spíše ženy uznávající konvenční přístupy. Pevně doufám, že se díky tomu budu nadále propojovat s vícero ženami, které sdílí podobné hodnoty. Další, velmi pozitivní vliv, který na mě kurz má je ten, že jsem se konečně donutila začít oprašovat své anglické “dovednosti”, které po přechodu na mateřskou dovolenou značně ochably. Hlavním motorem je pro mě momentálně pan doktor Thomas Verne a jeho poznatky ohledně pre a perinatální psychologii. Děkuju Míšo, že jsi nám tohoto pána představila, je to pro mě neskutečně zajímavé téma. 

Kurz na mě měl rozhodně pozitivní vliv ve smyslu pobytu v podpůrném prostředí, seznámení se na jaké bázi akademie funguje, jaké máme možnosti zázemí a jaké jsou cca poměry mezi ostatními organizacemi a zdravotnickými zařízeními. Tyto informace mě příjemně uklidnily a utvrdily v tom, že jsem si vybrala správně a že je to práce pro mě.

Do kurzu jsem vstupovala bez jakýchkoli očekávání. O porody a situaci v českém porodnictví jsem se zajímala od roku 2010, od druhého porodu, kdy jsem (opět) narazila na tvrdou realitu. Bylo mi jasné, že je potřeba velká a zásadní změna, a to jak ve mně samotné, tak v celém systému. V roce 2017 se mi narodilo poslední dítě, a já jsem už věděla, že do stávajícího zaměstnání u finančních poradců se vracet nechci, nedávalo mi smysl, nenaplňovalo mne, přestože kolegové a kolegyně byli skvělí a s některými jsme dodnes přátelé. Nechávala jsem život kolem mě plynout a věřila, že mi přinese, co právě potřebuju. Přinesl mi setkávání se ženami, které se na mě obracely s otázkami ohledně vlastních těhotenství a porodů, a já jsem zjistila, že mě to baví, opravdu hluboce zajímá a chci se tomuto tématu dál věnovat. V březnu 2021 mi skončila rodičovská „dovolená“. Přihlásila jsem se do kurzu pro lektorky předporodní přípravy, do kurzů pro duly a zároveň i na VŠ, obor porodní asistence. Samotný kurz, jeho prezenční část, byl pro mě samozřejmým potvrzením správnosti mé cesty. To„samozřejmým“ myslím jako velký kompliment a dík, protože úplně samozřejmě a plynule zapadl do skládačky mých kroků na cestě za prací pro ženy. Tím, jak je postavený, čemu se věnuje, jakým způsobem a proč. Nejvíc si cením toho, že jsem díky němu poznala různé ženy, které se věnují stejné cestě, vzdělávání a práci, a každá svým vlastním, jedinečným způsobem, každá ho originálně doplňuje. Úžasné je sdílení a vzájemná podpora. Váhala jsem mezi ČAD a AmmaDulami. S nadsázkou; vyhrály ammaduly, protože se ozvaly dřív Bylo to tak, a zároveň je to pro mě potvrzením, že všechno se děje, jak má. V konečném poznání mi koncepce ammadul vyhovuje mnohem víc, jsem ráda za to, jak se vše událo a neměnila bych. Absolvování prezenční části kurzu mi dalo velkou motivaci pro pokračování, odvahu překročit své dosavadní limity, pustit se do podnikání, založit s.r.o., otevřít si kancelář atd.

Pro mě byl celý kurz AmmaDula důležitý asi především z toho pohledu, že jsem poznala tolik lidí – žen, se kterými mám podobný zájem – a ačkoliv jsme každá jiná, opravdu a to je skvělé, máme toho víc zásadně společného. Rozšířila se moje sociální bublina a mám zase větší naději v lidi a ve směr, kterým se bude porodnictví ubírat. Vážně, cítím se naplněná nadějí a vděčností, že mohu patřit k takové skupině lidí. Tím, jak jsou kolegyně duly ve většině věcí zkušenější než já, mám opravdu také mnoho nových podnětů, kterým se mohu dál věnovat a vím, že existují lidi, na které se mohu s důvěrou obrátit o pomoc. Rozptýlily se moje obavy, že nebudu moct být dobrá dula, dokud sama neporodím pět dětí, protože jsem na pevno pochopila, že o tom to není.

Na kurzu se podařila vytvořit naprosto skvělá atmosféra, cítila jsem se tam opravdu přijímaná a proudila tam skvělá energie. Neměla jsem možnost zažít tak posilující ženskou energii, která byla na kurzu. Naopak ta energie z ženských kolektivů, které jsme do té doby měla možnost zažít byla odsuzující, falešná, nepřívětivá někdy téměř až nevraživá Z každé z holek jsem si vzala nějakou inspiraci. A vy jako lektorky máte můj velký obdiv, jste mi tou největší inspirací. Na kurzu jsem si potvrdila, že cesta, kterou jsem si vybrala je pro mě ta správná. Cítila jsem každým dnem silněji a silněji přesvědčení, že tohle je ono, to kde mám být, to kam patřím. Zároveň ve mě zanechal trochu strach, jestli všechno zvládnu, jestli jsem dost dobrá a schopná se tolik věcí naučit. Věřím, ale že ten strach ze mě udělá ještě pilnější, silnější a lepší dulu pro své klientky. Po kurzu jsem dodržela povinný odpočinek, protože jsem měla pocit, že teď nezvládnu nic jiného než udržovat své životní funkce a jakákoliv další informace měla absolutní stopku. Vliv kurzu bych shrnula jako velmi pozitivní a inspirativní.

Kurz na mě měl velký vliv. Nejdříve jsem cítila obrovský příval nové inspirace a energie, poté jsem dle instrukcí odpočívala s tím, že budu závěrečný modul zpracovávat až za pár dní. Příval energie se změnil v hluboké ponoření se do sebe a nebylo pro mě možné něco psát a tvořit. Začala jsem více naslouchat sama sobě, svým potřebám a prioritám. Započala jsem nejen cestu duly, ale i seberozvoje a sebelásky. Překvapivě jsem za poslední rok přečetla víc knih než předtím za celý život (což upřímně nebylo zas tak těžké). A našla jsem tak lásku ke čtení knih.

Kurz jsem vnímala jako jeden z mých nejintenzivnějších zážitků, protože mě po celou dobu jeho trvání neopustil pocit, že tohle je pro mě to pravé. Což je pro mě docela nová zkušenost. Vícekrát se mi už stalo, že mě něco nadchlo pouze na krátkou dobu a brzy jsem došla k názoru, že tohle NE. Tady jsem však hltala každé slovo. Kurz (zejména jeho prezenční část) mě tedy utvrdil v tom, že se pro tuto chvíli vydávám správnou cestou a že právě tahle role bude pro mě teď v profesním životě prioritní směr. Věděla jsem, že se chci věnovat období kolem těhotenství a porodu, ale nebyla jsem si jistá, zda se vydat cestou předporodních kurzů a cvičení, zaměřit se na laktační poradenství a přípravu na kojení, pracovat jako dula doprovázet k porodům nebo jít do studia porodní asistence.

Kurz v říjnu mně velice mile překvapil. Bylo to nádherné setkání žen a mentorek, které neskutečně obdivuji za jejich práci. Moc se mi líbil důraz na další vzdělávání, sebe péči a psychohygienu. Všechny informace byly podávány srozumitelně a jasně. Všechny dny byly krásně naplněné a přesto byl prostor na to si odfrknout a na srandu a odlehčení. Moc ráda na kurz vzpomínám a na všechny ženy co v něm byly. Mojí práci duly určitě prospěje moje empatie a schopnost v klidu komunikovat s lidmi. Umění naslouchat a nechat ostatní vyjádřit svůj názor. Naopak si budu muset často připomínat, že nejdu do boje. Že mám být klidný racionální člen porodního týmu. Hlavně při kontaktu se zdravotníky. Abych neprojektovala do nich své zkušenosti s nátlakem a pocitem ohrožení. Určitě bych se chtěla ještě zaměřit na laktační poradenství a šátkovaní, abych mohla poskytnout komplexní péči. Taky bych se chtěla zaměřit více na práci s rebozem, podvazovaní bříška a bylinou napářku. Taky bych si časem chtěla udělat kurz Jemného zrození. Jinak kurz byl opravdu komplexní a hodně mi dal.

Jsem moc ráda, že jsem sebrala odvahu a do kurzu se přihlásila. V podstatě si tímto krokem plním své přání – být dulou. Vidím v tom obrovský smysl, pomáhat ženám během těhotenství i po něm, šířit do světa osvětu o tom, že lze své dítě přivést na svět i jiným způsobem, než je dost často obvyklé v našich porodnicích a nebo jak to vidíme ve filmu. I kdybych pomohla jedné jediné ženě, která prožije svůj porod v naprostém souladu sama se sebou a bude nadšená, tak věřím, že to mělo smysl. Samotný kurz se mi líbil, určitě bych ho doporučila dál, pokud bych věděla, že má někdo stejné vize jako já. Je dobře propracovaný. Možná bych uvítala více cvičení nebo něco, abychom si některé situace mohly zkusit nanečisto. Celkově mě kurz dodal spoustu nových informací, zážitků a poznala jsem skupinu úžasných žen. Jsem za to vděčná. Dodalo mi to spoustu pozitivní energie. Cítím, že mi začíná nový život, nová etapa. Vzpruha, kterou jsem nutně potřebovala. Zvýšilo se mi mé sebevědomí a víra, že na to zkrátka mám! Nyní se setkávám s moc milou reakcí mého okolí, jsou sice překvapení jakým směrem jsem se dala, ale setkávám se spíše s pozitivní odezvou a podporou.

Do kurzu jsem vstupovala, dá se říct bez velkého očekávání. Tušila jsem, že se dozvím spoustu zajímavých věcí ohledně těhotenství, porodu a raného mateřství. Překvapil mě široký záběr dostávaných informací, hlavně po spirituální a psychologické rovině. Od mého přihlášení do kurzu, kdy jsem se cítila zrozena pro toto poslání, uplynul nějaký čas a moje životní situace se velmi změnila. Měla jsem vše rozmyšlené, jaké budou moje další kroky, ale nakonec je tomu vše jinak. Online blok jsem startovala se skeptickou náladou, že je vše ztraceno a po této stránce nevidím světlých zítřků. Největší vliv na mě kurz měl v tom, že podporovat ženy v jejich cestě mateřství je velmi důležité. A že je vlastně úplně jedno, zda budu stát po jejich boku v okamžiku zrození jejich potomka nebo v úplně jiné chvíli. Podpořit je v jejich nejsilnějším okamžiku, být připravena naslouchat a hledat s nimi různé možnosti. Doprovázet určitě nějakou dobu nebudu a těžko říct, zda někdy seberu odvahu opustit stabilní a jisté zaměstnání a tedy i finanční příjem a rozhodnu se pro vlastní full-time podnikání. Díky kurzu vím, že si můžu vybrat jen to, co mi dává smysl a zaměřit se na věci, které jsou mi blízké a kde cítím, že mohu ženy podpořit. Přesnou specifikaci na co bych se chtěla zaměřit, teď nejsem schopna určit, zajímá mě toho hodně, ale věřím, že pokud tomu tak má být, jistě si mě brzy něco najde a uchvátí tak, abych mohla své poznatky předávat dál.

Pomohl mi uvědomit si, že moje znalosti jsou opravdu na dobré úrovni. Již dlouho jsem hledala v sobě ujištění, že to co dělám, dělám dobře. Velmi mě to uklidnilo. Uvědomila jsem si, že nepotřebuji nikoho o sobě přesvědčovat pouze samu sebe. A zjistila jsem, že nemusím nutně vědět úplně vše, když půjdu k prvním porodům. Vyzkoušela jsem si, že snaha naučit se vše hned a naráz nenese žádné ovoce. Že toho více zapomínám a vše řádně nevstřebávám. Knihy, které jsem přečetla ve spěchu, k těm se pomalu začínám vracet. Celkově mi kurz pomohl s vlastním zklidněním a celkovým zpomalením tempa. Přestala jsem vést skupinové kurzy a soustředím se pouze na individuální poradenství. Počet žen na toto poradenství jsem snížila na 1 maximálně 3 za týden. Více se věnuji svým dětem a studiu. Je to moje priorita. Zjistila jsem, že neposlouchám svoji intuici a rozhodla jsem se s tím pracovat. Uvědomuji si, že to není moje vina, že jsem potlačovala své pocity a intuici dlouhá léta a že tudíž musím sobě a svému tělu dát čas. Věřím, že to zvládnu. Dále jsem zjistila, že občas nevím, kdy druhé přestat podporovat. Snažím se jim pomoci, aby cokoli v životě nevzdávali až to je občas na škodu. Toto je oblast, na kterou se chci zaměřit. Občas něco vzdát není prohra. To bude na čas mojí mantrou.

Kurz mi dal velmi mnoho informací a hlavně mi je dal do souvislostí. Je pro mě teď hrozně těžké mlčet, ve chvílích kdy slyším jak někdo přichází o mléko protože děťátko spí v jiném pokojíčku, či dělá jinou botu protože zkrátka neví. Ale už vím , že musím mít zakázku abych mohla pomoci. Je pro mě v tuto chvíli těžké zjistit zakázku a udržet se jí ale pracuju na tom. Vliv na mě měl veliký i jako na budoucí rodičku. Dodal mi hodně informací abych mohla uvěřit ve své tělo a své schopnosti. Věřím, že i díky studiu pro mě bude následující porod . Zase jiný. Kurz mi ukázal kolik je možností se dál rozvíjet dal mi podporu a takové nej věci co jsi odnáším je že jsou důležité informace založené na datech evidence based medicine a nástroj BRAIN.

Kurz na mě měl velký vliv, protože kvůli své práci ve zdravotnictví jsem některé zavedené postupy vnímala jako dogma a nikterak se nezamýšlela nad jejich následky. Vždy se snažím být vůči pacientům empatická a respektovat jejich názory a povahu, i když někdy s velkým úsilím a sebezapřením. Kurz mi „otevřel oči“ v tom, že chyba není v jednotlivcích, ale v systému, který jde změnit pouze tím, že na to ti jednotlivci budou poukazovat. Což je ale velmi vyčerpávající a proto pak dochází k syndromu vyhoření. Další vliv to má v tom, že jsem našla hned několik témat a přidružených oborů, ve kterých bych se chtěla dovzdělat. Za sebe jsem velice vděčná, že jsem do toho šla před svými vlastními porody. Malinko skrze své nové poznání narážím u starších žen ve svém okolí, které často smetou poznatky ze stolu se slovy, že dnes se vše moc řeší. Naštěstí nemám tu potřebu je přesvědčovat o opaku a tak volně přemostím na jiné téma.

Vliv kurzu pro mne byl obrovský, kromě potvrzení si, že stát se dulou je ta správná cesta, pro mne také přišel velmi důležitý moment rozhodnutí se a příjmutí mého třetího těhotenství. Přišlo velké uvědomnění, jak je tato práce velmi důležitá kvůli ženám, kterým bych mohla pomoci, ale také to, že jsem opravdu na úplném začátku. Připuštění si patologií pro mne bylo velmi důležité a potřebovala jsem o nich slyšet více do hloubky, abych si uvědomila, že každá žena je velkým originálem a nemusí porodit tak hladce jako já podruhé, ikdyž bych jim to přála. A v neposlední řadě mi kurz ukázal, kolika cestami se dá vydat, věděla jsem, že práce je rozmanitá, ale asi mi nedocházelo, jak moc a bude pro mně těžké si vybrat činnosti duly tak, aby to bylo v mých kapacitách.

Musím povedať že veľmi pozitívny. Cítila som sa veľmi príjemne. A hoci som nemohla ďalšie dni byť osobne na kurze, tak veľmi som ocenila Váš prístup toho, že ste mi umožnili byť aj naďalej pripojená v skupinke ONLINE. Vplyv na mňa mal kurz taký, že som sa len utvrdila v tom, že to čo cítim, že je mojím poslaním mám aj naďalej nasledovať. Že mám počúvať to, čo mi môj vnútorný hlas a moje celé bytie hovorí už dlhší čas. Že mám naďalej podporovať a sprevádzať ženy na ceste tehotenstva, pôrodu, materstva, dojčenia, nosenia ich detí. Na ceste zrodu v MATKU. Je to nádherné poslanie a vnímam to veľmi intenzívne. Ďakujem za možnosť byť s Vami a spoznať Vás osobne. Bolo mi veľkou cťou a potešením. 

Kurz naprosto splnil má očekávání, byla jsem z něho nadšena. Přestože jsem po dobu celého kurzu byla nemocná, v noci jsem moc nespala kvůli nemoci dětí, každý den bylo spoustu nových informací, domů jsem se vracela svěží, plná energie a dobré nálady. To mě hodně překvapilo a utvrdilo v tom, že práce duly je pro mě to opravdu to pravé.

Kurz byl velmi obohacující. Nejen, že jsem si mohla odpočinout od role matky, ale mohla jsem v sobě probudit své ženství. Kolektiv různorodých žen ve mně probudil opět mou vnitřní zářící ženu, kterou jsem tak postrádala. Ujistila jsem se, že spolupráce žen je v mém životě velmi důležitá. Nemusím je nutně brát jako zlo nebo sokyně Velké množství informací mě až někdy zahltilo. Bylo by potřeba kurz rozvrhnout asi na více dní. Každopádně jsem za tyto informace velmi vděčná a mě osobně to velmi pomohlo k rozšíření obzorů s porodnickou tématikou. Děkuji za kvalitní a relevantní data z této oblasti.

Nikdy jsem moc nevycházela se ženami. Ženské kolektivy pro mě bylo malé peklo. Teď už ale vím, že to bylo jen proto, že jsem s těmi ženami nebyla na stejné vlně. Kurz byl pravým opakem, jsem velmi vděčná za bezpečné prostředí a tu ohromnou energii. Kdyby nic jiného, a že toho bylo, tak ty ženy co mi to přineslo, by mi stačily.

Kurz mi přinesl velké množství aha momentů, zážitků, zkušeností, námětů k přemýšlení. Byl nabitý informacemi, ale subjektivně větší přínos pro mě měla právě celá energie kurzu, přátelství, sesterství, sdílení příběhů. Uvědomila jsem si, že od té doby, co jsem se stala matkou, má mé okolí tendenci mě brát jen jako součást mých dětí, větší pozornost dává na to, jak se mají děti, co dělají, a já jsem jakoby v pozadí. Na kurzu jsem se cítila zase přítomná jen sama za sebe. A byl to krásný pocit. Měla jsem spoustu vhledů, kterými jsem obohatila své mateřství. Velmi důležité pro mě bylo uvědomění, že celá problematika těhotenství, porodu a období po porodu má daleko hlubší kořeny, nejedná se „jenom“ o způsob porodu, ale o celospolečenské vnímání role těhotné, rodící ženy a matky.